Příběh-Milujeme,odpouštíme

4. listopadu 2008 v 18:38 | P3trush3♥ |  ♥PřÍbĚhY♥
Bylo krásné podzimní odpoledne, slunce svítilo, álejí se procházelo mnoho lidí...podzim je smutný, ale zamilovaní vidí všechno vesele! Nešlo by snad přehlédnout Evy...ta štěstím zářila jako hvězda a taky tak jí říká její milovaný..."hvězdičko moje jediná"! Ano myslela na Davida a všechno jí připadalo tak krásné! Milovala ho, jako nic na světě...tak moc, že by svůj život dala za jeho! Na lavečkách sedělo i mnoho zamilovaných lidí a ona jim přála stejné štěstí jaké sama právě prožívala! Zrovna šla kolem šťastné lavečky u které měli své první rande a chtěla si sednout, ale místo toho utrpěla šok! Zastavila se a čekala, myslela si že se jí to snad jen zdá, ale nebylo to tak! Na lavečce seděl David a líbal se s nějakou dívkou...Eva cítila jak jí slzy stoupají to očí a za chvíli začala breřet. Konečně si jí taky všimli...a stejný šok dostal i David, zatím co dívka se zdála být jen překvapená...
"Evy, co tu děláš?" David si stoupl a podal Evě ruce. "Chtěla bych se tě zeptat na to samé..." Řekla Eva v slzách! "Já jen..." David nebyl schopen mluvit. "Tak Davide co se děje?" I dívka se zdála být znepokojená, dívala se na něj a čekala odpověď..."Já..." David nedokázal nic říct. Eva tam jen tak stála se slzami v očích a nevěděla co dělat, co říct...nejraději by utekla, ale cítila by se tak poníženě! Už tahle situace je pro ni ponižující...."Davide!"Zařvala Eva už mírně hystericky. Měla úplně rozmazané oči a připadala si najednou tak malinká, tak sklamaná láskou..."Evy já ti to přece vysvětlím..."David byl v rozpacích. "Davide? Kdo je ta Eva?" I ona už nic nechápala.
Eva sebrala všechny síly co jí po tomhle zbyly, podala dívce ruku a předstacvila se:" já jsem po dnešku Davidova bývalá holka!" Dívka na mě zírala s otevřenými ústy...ani ona nevypadala že by byla schopná slova. "Evy, ale všechno je jinak, přece bys naši lásku neukončila kvůli..." "Ano, dořekni to Davide, už nemáš co ztratit! Jak to tedy je, kdo je ta dívka?" Evě pláčem přeskakoval hlas...A konečně se do rozhovoru taky přidala ta dívka..."Jestli tomu dobře rozumím vy spolu chodíte...?! Eva zavrtěla hlavou. "Už ne!" "Lásko, ty chceš říct že...je náš konec? Já tě miluji, opravdu...!" Jakmile to David dořekl i on měl slzy v očích, v životě bych tomu nevěřila, ale on brečel..." "Davide, nehrej si na neviňátko, jsi obyčejný hajzl!" Dívka se zvedla a odešla...Eva tam s ním zůstala sama!
Díval se do země a já se chystala svým slovem uzavřít to všechno! Nevěděla jsem jak začít...pořád brečela, už ji tak moc bolela hlava...až si představovala že jí pukne, stejně tak jako její sklamané srdce! "Ne nemiluješ mě, co lžeš! Kdybys mě miloval...nebyli bychom tu a neřešili tohle! Je konec, úplný konec!" Byla na sebe pyšná, dokázala mu to říct a nechala ho tam jen tak stát...brečel stejně tak jako ona! Cítila najednou úplné prázdo, ten krásný podzim, slunce...nic z toho neviděla! Chtěla jen domů, brečet, brečet, brečet!
Nejraději by umřela...nevadilo jí že ji vidí spousta známých lidí, ona myslela na jedno...na to, co se právě stalo, modlila se aby to byl jen sen...
Byl večer...Eva proseděla celý zbytek dne na posteli, odmítala jakoukoli pomoc od matky, nejedla a pokaždé když zavřela oči viděla Davida! Celý den jí volal, ale ona odmítala...chtěla znát vysvětlení a kdo byla ta dívka, ale neměla síly s kýmkoli mluvit a natož s Davidem! Byla už tma, když uslyšela z venku písknout...byl to David, vždycky když přišel, musel písknout, aby nevzbudil rodiče. Bylo jí pořád stejně mizerně, ale potřebuje přece vědět jak to je! Podívala se do zrcadla...její krása nemizela ani přes její červené oči z pláče. Odhodlaně vyšla ven za Davidem...neviděl ji...opět se díval do země a příliš šťastně nevypadal. "Davide?!" David zvedl hlavu...
"Evy, já bez tebe nemůžu být! Já...nevím co jsem to udělal. Já blbec!" David vypadal beznadějně, bouchl se do hlavy a vypadal že čeká na odpuštění. "Taky nevím co si udělal, kdo to byl?" "Žaneta, jedna kamárádka mé sestry...jen párkrát jsem si s ní psal na chatu a pak...šli jsme se jen projít. Ted už bych neudělal ani tohle!" "Ale jednou si to udělal a nemyslel na to jak to může dopadnout, co si tedy od ní chtěl?" "Chtěl jsem...sám nevím, za blbost se pyká...tak řekni co bude dál?" Evě bylo v tuto chvíli Davida tak líto..."Uvidím, ale sklamal si mě." David přišel k Evě blíž, vzal si její ruku a díval se jí do dlaně. Pak se jí podíval do očí a...políbil ji...
"Už chci být napořád s tebou Evy, miluji tě!"
S láskou se beztrestně nežertuje!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucie Lucie | Web | 4. listopadu 2008 v 18:39 | Reagovat

Moooc skvělýýý blog=o)

2 ♥admín3k P3ťulín3k♥ ♥admín3k P3ťulín3k♥ | 4. listopadu 2008 v 19:12 | Reagovat

jé děkuju moc =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama